Proč záleží na výšce zavěšení obrazů a jak ji určit

Obraz visí správně, když jeho střed leží zhruba ve výšce očí, tedy kolem 145 až 150 cm od podlahy. Většina lidí věší příliš vysoko, protože se řídí stropem místo člověkem. Výsledek působí, jako by obraz plaval nad místností a nepatřil k nábytku. Pravidlo o výšce očí je ale jen začátek. Záleží také na tom, co visí pod obrazem, kolik rámů tvoří skupinu a jak je stěna tvrdá.

Střed obrazu patří do úrovně očí

Galerie věší díla tak, aby jejich střed byl v úrovni očí průměrného návštěvníka. Orientačně to bývá 145 až 150 cm od podlahy. Doma se hodí stejný princip a dá se upravit podle rodiny.

Počítejte se středem rámu, ne s horním okrajem. Vysoký obraz tak sahá výš a nízký níže, ale střed zůstává na stejné výšce. Změřte si střed, ne háček.

V chodbě se obrazy prohlížejí ve stoje, v obýváku často vsedě. Tam, kde se obvykle sedí, spusťte střed o něco níž. Rozdíl několika centimetrů se v praxi pozná.

Obraz nad nábytkem

Nad pohovkou, komodou nebo postelí musí obraz s nábytkem souviset. Spodní okraj rámu má být zhruba 15 až 25 cm nad nábytkem. To jsou orientační hodnoty, žádný zákon.

Šířka obrazu by měla odpovídat dvěma třetinám až třem čtvrtinám šířky nábytku. Příliš malý obraz nad velkou pohovkou se ztrácí. Dva menší obrazy vedle sebe to napraví.

Při výšce zvažte opěradlo. Pokud se o stěnu opíráte hlavou, obraz nesmí sahat tam, kde by se rám dotýkal. Zvláště nad postelí s vysokým čelem.

Skupina rámů jako jeden celek

Více rámů je nejlepší posuzovat jako jeden velký obraz. Střed celé skupiny dejte do stejné úrovně očí jako u jednoho kusu. Mezery mezi rámy držte stejné, obvykle několik centimetrů.

Před vrtáním poskládejte rámy na podlahu. Vyfoťte si rozložení a přeneste ho na stěnu. Změny se na zemi dělají snadněji než na zdi.

Pro pravidelnou mřížku změřte jednotlivé rámy a naplánujte všechny háčky najednou. Nepravidelná skupina vypadá živěji, ale potřebuje stejnou osu nebo stejný okraj. Bez něj působí chaoticky.

Schodiště, šikmé stěny a vysoké stropy

Na schodišti sledujte sklon schodů, ne podlahu. Obrazy věšte paralelně se sklonem a držte stejnou vzdálenost od schodů. Střed se řídí tím, kde stojí člověk na schodu.

V podkroví s šikmou stěnou věšte obraz tam, kde se zeď zvedá na úroveň očí. Nízká část hodí spíš na plochý rámeček. Ověřte to pohledem z místa, kde se v místnosti nejčastěji pohybujete.

Vysoký strop láká k výškovému řešení. Raději využijte vysokou stěnu svislou řadou obrazů nebo velkým formátem. Jeden malý obraz vysoko vypadá ztraceně.

Háčky, hmoždinky a typ stěny

Způsob upevnění určuje materiál stěny. Do cihly nebo betonu patří hmoždinka a šroub vhodné velikosti. Do sádrokartonu se používají speciální dutinové hmoždinky nebo kotvy.

Těžký obraz zavěste na dva body, ne na jeden. Rozloží se tím zátěž a rám se nenakloní. Hmotnost obrazu si zjistěte vážením, ne odhadem.

Před vrtáním ověřte, že ve zdi neprochází kabel nebo trubka. Detektor vedení je nejjistější. Nevrtejte nad zásuvkami a vypínači, kde bývá vedení svisle.

Papírová šablona před prvním vrtáním

Z balicího papíru vystřihněte kopii rámu a přilepte ji na stěnu malířskou páskou. Chvíli se na ni dívejte z několika míst. Teprve pak označte místo háčku.

Na šabloně si značkou vyznačte, kde na zadní straně rámu je zavěšovací bod. Změřte vzdálenost od horního okraje rámu k tomuto bodu. Háček pak patří o tutéž vzdálenost pod požadovanou horní hranou.

Vodováhou zkontrolujte vodorovnost. Šikmý obraz stejně vždy upoutá pozornost víc než jeho motiv. Malá oprava hned na začátku ušetří nové otvory.

Zdroje

• Návody výrobců upevňovací techniky
• Galerie a muzea, zásady instalace expozic